Hysterické záchvaty u dětí

Hysterické záchvaty u dětí. Jak uklidnit hysterické dítě a vyhnout se záchvatům pláče

Pokud jste rodič nebo vás rodičovství teprve čeká, etapa péče o dítě v podobě vyrovnání se s jeho záchvaty pláče a nervového amoku nezní příliš lákavě. Hysterický pláč u dětí je často jasným příznakem toho, že období vzdoru je tady. Útěchou je, že ne u každého dítěte je období vzdoru plné záchvatů vzteku, pláče a povyku. Pokud taková situace nastane, je dobré vědět, co dělat, když má dítě hysterický záchvat. Záchvaty vzteku mohou mít různou délku trvání i intenzitu. U některých dětí takové projevy odezní za týden a u jiných takové vzdorovité období přetrvává celé měsíce. Proč se objevují záchvaty pláče u dětí v noci? Co značí hysterický pláč před spaním?

Publikováno: 30.11.2023
Aktualizované: 30.11.2023
Obsah článku:

V první řadě hodnocení, že takové projevy mají jen špatné a nevychované děti, je naprosto nesprávné. První období vzdoru je charakteristické pro věk 2 až 3 let, ale nelze jej fixovat na přesný věk. Vzdor se může objevit u dítěte, když je mu 1 rok, ale i když mu je 5 let. Obecně se však první období vzdoru typicky objevuje během 13.–36. měsíce. To, jak dlouho trvá období vzdoru, je velmi individuální. Hysterický pláč u 4letého dítěte je stejně pravděpodobný jako záchvaty vzteku u 2letého dítěte. Vzdorovité chování u dětí různě začíná i různě končí a odlišný je také jeho průběh. Jedním z hlavních příznaků vzdorovitého období jsou výbuchy vzteku a hysterické záchvaty pláče u dětí.

Období vzdoru a hysterické záchvaty u dětí

Proč se vlastně záchvaty vzteku u dětí objevují? Nejlogičtějším vysvětlením je právě období vzdoru, pro které jsou takové projevy typické. Vzdorovité období není doménou špatných, zlobivých a nevychovaných dětí. „První puberta“ je přirozeným jevem, který se ve vývoji dítěte objevuje. Souvisí s hormonálními změnami, ale také s intelektuálním, emocionálním, psychickým a sociálním vývojem. Snahou dítěte je prosadit svou vůli, a to za každou cenu. Takové záchvaty vzteku jsou typickým projevem „boje o moc“ a zkoušením, kde jsou hranice toho, co si může dítě dovolit.

Důvodem hysterických projevů, křiku, pláče a házení se o zem je, že dítě nedokáže ovládat a vyjádřit své emoce. V prvním období vzdoru je obtížné pro dítě pochopit, že něco musí respektovat a nedokáže chápat ani pocity jiných lidí. Jeho emoční vývoj není natolik zralý, aby to vyjádřilo jinak než hněvem. Tímto způsobem uvolní svoji frustraci a věří, že dosáhne toho, co chce. Odmítání lásky rodičů, nepochopení a hněv musí rodiče do určité míry akceptovat. Pochopení ze strany rodičů je klíčové i pro další emoční vývoj dítěte.

Záchvat pláče a hněvu má i jiné příčiny

Kromě typických záchvatů, které souvisejí s obdobím vzdoru, se záchvat pláče může objevit i z jiných důvodů. Podstatné je, aby rodiče přišli na to, proč dítě bez „zjevného“ důvodu pláče či křičí. U batolat může být někdy náročné vyhovět jejich potřebám – požadavkům a právě zde může být ukryt spouštěč takového chování. Časté záchvaty pláče jsou spojeny s hladem, únavou nebo třeba s nemocí. Takové impulsy mohou být často velmi nenápadné, ale dítě vyjádří svou nespokojenost velmi emocionálně. Záchvaty pláče se mohou dostavit i z důvodu nedostatku pozornosti, kdy má dítě pocit, že nevěnujete jeho osobě dostatek času nebo ho ignorujete.

Období vzdoru a záchvaty vzteku u dětí

Pochopení ze strany rodičů

Adekvátní reakce rodičů jsou v krizových momentech nejdůležitější. Je totiž vědecky prokázáno, že to, jak rodič reaguje na vzniklou vypjatou situaci, jak ji řeší, má vliv na následný emocionální vývoj dítěte. Aby byla vaše reakce tím nejlepším možným řešením, je nutné pochopit, co dítě zažívá. Zkuste se vcítit do jeho situace.

Bezmocné dítě nám už jako novorozeně dává pláčem či křikem najevo, co chce. Neříká, neukazuje, ale přesto dokáží rodiče zjistit, co je třeba udělat, aby pláč přestal. Již v raném věku je důležité zachovat klid a všímat si signálů – zamračený obličej, třepání rukama, kopání nožičkami, mrkání, mhouření, pláč či sténání. V pozdějším věku batolete situace není jiná, ledaže projevy dítěte se změnily a dítě začíná pociťovat, že má určitou moc a chce prosadit svou vůli. Důležité je stanovit, do jaké míry dovolíte dítěti „vládnout“.

Děti chtějí vždy dělat správná rozhodnutí, ale aby si osvojili, co je správné, vyžaduje určitý čas. Scéna poté, co odcházíte ze hřiště, je typickým příkladem. Pokud si dítě hraje na pískovišti, staví hrad z písku a vy ho ve vteřině popadnete za ruku, protože musíte jít rychle domů, abyste stihli celý denní režim, reakce dítěte jsou, přirozeně, záchvat vzteku, křik, pláč a házení se o zem. Vždyť jste ho právě vytrhli z jeho prostředí, kde se cítilo dobře. Jde o vyjádření frustrace a nespokojenosti. Jen si vezměte, že by se podobně někdo choval k vám a vzal vám něco, co máte rádi přímo z rukou. Děti sice často testují hranice, co si mohou dovolit, vy však za každých okolností zachovejte klid (snadno se to říká, hůře jedná) a nedovolte, aby se dítě stalo pánem situace.

Je vhodné k dítěti od malička přistupovat jako k rovnocennému partnerovi. Neberte dítě jako malé stvoření, které ničemu nerozumí. Vzájemný respekt je důležitý v každém vztahu, a to platí i ve vztahu rodič – dítě. Batolata nechápou, co od nich rodič chce a rodič zase někdy nechápe, co batole vyžaduje od něj. Koneckonců, dítě se kreuje a je lidskou bytostí, která není dokonalá, učí se a dělá chyby. Nezapomínejte, že dítětem jste byli i vy.

Záchvat vzteku a pochopení ze strany rodičů

Jak uklidnit hysterické dítě

Existuje několik technik a metod, které se v praxi osvědčily. V okamžiku, kdy se nepodaří hysterickému záchvatu u dítěte předejít, je důležité, aby rodič zachoval klid a zvolil správné řešení. Jen tak se podaří situaci vyřešit a rozrušené dítě uklidnit. Neexistuje univerzální návod na to, jak uklidnit hysterické dítě, ale některé z postupů budou fungovat možná právě ve vašem případě.

Prevence před hysterickým záchvatem vzteku

Pokud už jste si s vaším dítětem nějakým tím záchvatem vzteku prošli a víte, že taková situace hrozí, ideální je prevence a snaha takovým situacím předcházet. Pokud víte, že dítě vykonává určitou aktivitu nebo si hraje, zkuste ho dopředu upozornit, že o 10 minut musí končit, protože musíte jít z návštěvy domů. Tím, že dítěti vystavíte okamžitou stopku a vytrhnete ho z jeho světa her, spustíte jeho vzdor, který může propuknout až do hysterického záchvatu. Pokud dítěti dáte čas vyrovnat se změnou situace a umožníte mu ještě pár minut se dané aktivitě věnovat, dokážete předejít takovým situacím, které by končily pláčem a křikem.

Také, pokud jednou víte, že při nákupu v obchodním centru se nevyhnete tomu, aby se před vstupem do hračkářství nespustil záchvat pláče, snažte se takovým situacím vyhýbat. Zkuste poprosit partnera, kamarádku, tchýni, mámu či tátu o to, zda by vaše dítě nepohlídali, dokud si potřebnou věc vyřídíte. Stejně tak od dítěte nevyžadujete přehnanou aktivitu, pokud je unavené. Únava dokáže být častým spouštěčem záchvatů hněvu a amoků.

Silné objetí

Během hysterického záchvatu se stáváte pro dítě nepřítelem a odmítá vás. Nemějte z toho špatný pocit, je to normální. Jednoduše nechcete vyhovět jeho vůli, co jiného čekat. Tím, že mu objetím nabídnete svou lásku, přimluvíte se mu, ho šokujete. Dítě může z vaší reakce pochopit, že mu rozumíte a utichne. I přesto, že by řev a pláč pokračovaly, dítě bude tento akt vnímat pozitivně. Pokud se scéna odehrává na veřejnosti, dítě objetím uchopte a odneste do soukromí, kde bude mít prostor se uklidnit. Během amoku nemá smysl dítěti něco vysvětlovat, takže vysvětlení důsledků toho, proč nedosáhlo toho, čeho chtělo, si nechte na později.

Hysterické dítě a objetí

Odpoutejte jeho pozornost

Velmi funkční a osvědčená metoda je odpoutání pozornosti dítěte. Pokud se dítě uchyluje k záchvatu pláče nebo se schyluje k nervovému amoku, zkuste poukázat na auto na silnici, ptáka na stromě, psa za ohradou nebo na něco směšného, co ho vizuálně zaujme. Zkuste klidně i grimasy nebo zpívání, zaujměte jeho pozornost něčím, co má rádo, ptejte se ho otázky, na které zná odpověď, dejte mu možnost ukázat, jak je chytré. Jednoduše můžete použít jakýkoli podnět, kterým se postaráte o to, že dítě uklidníte.

Vysvětlete dítěti, proč je hněv nevhodný

Vysvětlování může začít až v okamžiku, kdy dítě překoná vrcholnou fázi hysterického záchvatu. V opačném případě to nemá žádný význam. Dítěti dejte najevo, že jeho hněv chápete a že hněv je normální, ale způsob, jakým chce svého dosáhnout, je nesprávný. Vysvětlete mu, že příště se tak nesmí chovat. Pokud je to možné, dejte mu prostor se vyjádřit. Objasněte mu, že i vy se zlobíte, ale taková reakce je nevhodná a takovým chováním vám ubližuje. Dítě nechce ubližovat svým rodičům a pochopí, že musí jednat a své pocity vyjadřovat jinak. V ideálním případě. K pochopení však nemusí dojít napoprvé.

Praktika „zuřivého“ rodiče

Některými psychology je tato technika doporučena, jiní říkají, že má na dítě negativní dopad. Tato technika rozhodně nemusí fungovat na každé dítě a jeho reakce může být i opačná. Pokud nastává situace, že dítě začíná být neklidné, zahrajte situaci, že se zlobíte, můžete zvýšit hlas, skříknout a dítě tak překřičet. Nenechte se rozhodit opravdu, svůj hraný hněv kontrolujte. Možná dítě překvapíte natolik, že rázem zapomene, čeho chtělo svým hněvem dosáhnout. Citlivější děti může taková reakce spíše rozbrečet.

Praktika „zuřivého“ rodiče

Co nedělat, když má dítě hysterický záchvat

Stejně jako existují zásady při řešení hysterických záchvatů, existují i takové zásady, kterých byste se zaručeně držet neměli. Jinak se snadno může stát, že namísto zvládnutí vypjaté situace se dostaví opačný efekt. Dojde-li k tomu, že se objeví hysterický pláč a záchvat vzteku, je lepší snažit se o uklidnění situace, ne naopak způsobit, že se průběh záchvatu ještě zhorší.

  • Neopouštějte dítě a neignorujte ho. Jediné, čeho tímto dosáhnete, bude, že dítě začne panikařit. Zároveň bude mít ve vypjaté situaci pocit, že zůstalo samo a nezaslouží si vaši lásku a pozornost.
  • Kontrolujte se během záchvatu dítěte. V žádném případě se neuchylte k tomu, že budete na dítě reagovat jeho „mincí“ a dáte mu pocítit radikální hněv, potrestáte ho nebo zbijete. Nehádejte se s ním. Tresty a výhrůžky situaci jen zhorší a máte-li pocit, že zastrašování na dítě zabralo, vězte, že do budoucna můžete dítěti způsobit trauma nebo zvýšení míry vzdorovitosti. Například během řádné puberty.
  • Nesnažte se dítě zastavit za každou cenu. Pokud je dítě v amoku, nemá příliš velký smysl snažit se mu něco domlouvat nebo mu něco vysvětlovat. Přesto vás nebude akceptovat a vnímat. Nechte amok odeznít, i přesto, že se akt odehrává na veřejnosti. Případně dítě silně obejměte (i když namítá), vezměte na ruce a věci vyřešte v soukromí.
  • Žádné ústupky nejsou řešení. Jednou věcí je kompromis, ale druhou, pokud dítěti v jeho požadavku vyhovíte. Pokud jdete k lékaři a lízátkem můžete záchvat utišit, jako krajní řešení, proč ne. Ale neučte dítě na takové praktiky, protože bude mít pocit, že takovýmto způsobem docílí svých zájmů.
  • Nedovolte, aby se dítě cítilo špatně. Ve smyslu, že není dobré dát dítěti pocítit, jak ostatní děti poslouchají, ale ono je špatné. Nesnažte se u dítěte vzbuzovat pocity, že je horší než jeho okolí. Neztrapňujte ho a nevysmívejte se mu. Následkem může být, že dítě nabude pocit, že je outsiderem a není dostatečně dobré, aby ho okolí přijalo.

Co nedělat, když má dítě hysterický záchvat

Záchvaty pláče u dětí v noci – spánkový rituál

Podle několika odborníků mohou být nekontrolovatelné záchvaty pláče u dětí v noci či před spaním často důsledkem nevhodného spánkového rituálu. Problémy se spánkem či usínáním jsou často způsobeny nesprávně nastaveným spánkovým cyklem. Matky či tatínkové sami, v dobré víře, často dělají chybu v tom, že pokud dítě během noci pláče, ve snaze rychle ho utišit ho vezmou do náruče a uspí ho. U dítěte se tímto způsobem vytváří v podvědomí reflex, na který si snadno zvykne. Následný hysterický pláč před spaním může být způsoben právě tím, že spánkový cyklus dítěte je rozházený a zároveň se dítě dožaduje toho, na co si zvyklo. Ideální je podle psychologů vytvořit dítěti rutinu s úkony, po kterých bude vědět, že v daném čase následuje vždy spánek. Důvodem hysterického pláče u dětí mohou být i noční můry, které však pro dítě nepředstavují závažnější problém.

Hysterický pláč u kojence dokáže vystrašit mnoho rodičů natolik, že zpanikaří a mají obavy, co se jich jinak dosud relativně klidnému dítěti děje. Zvlášť, pokud dítě ne a ne utišit. Samozřejmě, důvodem záchvatů pláče mohou být u malých dětí prodírající se zoubky, bolest bříška, nafouknutí, horečka nebo nástup infekčního onemocnění. Všímejte si tedy příznaků a hledejte důvody pláče. U malých novorozenců je někdy velmi náročné identifikovat, což je důvodem jejich pláče. Důležité je si všímat nejrůznějších signálů od mimiky obličeje až po pohyby tělíčka.

Zkušenosti

S hysterickými záchvaty se rodiče setkávají především v období vzdoru. Dítě při nich vypadá často nepříčetné a nedá se uklidnit žádným způsobem. Někteří rodiče radí nechat dítě o samotě – pokud nebude mít publikum, uklidní se, někteří radí capnutí po zadku a někteří radí obrnit se trpělivostí a záchvaty přečkat. Mnohé maminky doporučují naučit dítě ventilovat hněv správným způsobem, protože zuřivost z frustrace je přirozená reakce.

Hysterické záchvaty u dětí zkušenosti Modrykonik

Hysterické záchvaty u dětí diskuse Modrykonik
Zdroj: Modrykonik.cz

Nejčastější otázky – FAQ

Setkali jste se při péči a výchově vašich dětí s hysterickými záchvaty? Jak jste zvládali hysterické záchvaty u dětí v noci? Jak jste utišili hysterický pláč u dětí? Budeme rádi, pokud se s námi podělíte o vlastní zkušenosti. V rámci diskuse máte možnost komentovat a vyjádřit svůj vlastní názor. Vašimi radami a tipy můžete pomoci ostatním rodičům, kteří si s podobnou fází u jejich dětí neumí poradit.

Podstatné je zachovat klid. Je velmi individuální, co na konkrétní dítě může platit. U některých dětí funguje odpoutání pozornosti nebo snaha o rozesmání. Vyzkoušet můžete také silné objetí. Ideální je snažit se o prevenci a vyhýbat se takovým situacím, kde hrozí riziko vzniku hysterického záchvatu i dítěte.

Jde v podstatě o jiné pojmenování hysterického záchvatu, kdy dítě z určitých příčin vyjadřuje v amoku svou frustraci. Typické jsou nervové amoky pro období vzdoru, kdy se dítě učí zvládat a zacházet se svými emocemi. Takové projevy nervových amoků se vyznačují extrémními projevy zlosti, křiku, hněvu nebo házením se o zem. Takové reakce se mohou objevit u každého dítěte. Odlišovat se mohou intenzitou, trváním a samotnými projevy.

Ne, napodobování dítěte vede k tomu, že se dítě cítí nepochopené. Důležitá je empatie, proto dítě nenapodobujte ani se jeho hysterickým záchvatům nevysmívejte. Takové praktiky nefungují. Dítěti musíte dát pocítit, že jeho frustraci rozumíte, ale zároveň mu objasnit, proč se jeho požadavku nedá vyhovět. Možným řešením v podobě úsměvu je snažit se dítě rozesmát.


Pridať komentár

 

Další články z kategorie Děti

Vaše hodnocení:
(91.8%)