Vysoký tlak v těhotenství. Příznaky i léčba, jak snížit tlak

Vysoký krevní tlak v těhotenství může být přechodným stavem, ale také to může být diagnóza, která se vyžaduje pravidelné monitorování. Hypertenze totiž dokáže v těhotenství spoustu věcí zkomplikovat a především pro ženu samotnou jde o jev, který umí těhotenství pořádně znepříjemňovat. Zároveň představuje riziko i pro samotný plod. Přestože se o krevním tlaku poměrně často mluví a pojmy, jak vysoký a nízký tlak jsou často známy až zlidovělé, jen málo lidí dokáže vysvětlit, co to je krevní tlak a jakou roli v organismu vlastně hraje. V našem článku se dočtete, co to je to krevní tlak, proč se dělí na systolický a diastolický a také vám poradíme, jak snížit vysoký tlak v těhotenství. Také se dozvíte, jaký je rozdíl mezi vysokým a nízkým krevním tlakem.

Krevní tlak – charakteristika

Definice krevního tlaku by se dala odborně rozepsat na několikastránkovou studii. Důležité však je pochopit především to, co je to krevní tlak a jakou roli hraje v našem organismu. Krevní tlak můžeme charakterizovat jako sílu – energii krve, která pod určitým tlakem působí na stěny cév. Tato síla je nezbytná proto, aby krev v našem organismu v cévách proudila a distribuovala krevní buňky po celém těle. Krevní tlak se liší podle toho, v jakých cévách krev proudí – aorta, tepny (arterie), žíly (vény), vlásečnice (kapiláry).

Důležité jsou všechny, ale v souvislosti s krevním tlakem představují důležitou roli hlavně tepny (arterie), které distribuují okysličenou krev od srdce pryč (pozn. výjimku představuje plicní tepna – plicnice, která přivádí odkysličenou krev z pravé komory do plic). Mají velmi elastické a silné stěny. Právě v tepnách je potřebná dostatečná síla k tomu, aby krev mohla proudit. Žíly odkysličenou krev odvádějí z tkání směrem do srdce. Kapiláry (vlásečnice) jsou jemné a tenké cévy, které spojují tepny a žíly. Pro představu krevního tlaku, právě žíly mají tenčí stěny a proto není zapotřebí tak silný krevní tlak k tomu, aby v nich krev mohla téct. I proto při poškození jejich stěny krev nestříká, ale vytéká. Naopak krevní tlak v tepnách je vyšší a při poranění větších tepen krev může stříkat. Krevní tlak měřený tlakoměrem je tedy měřen v tepnách, které krev odvádějí od srdce pryč.

Systolický vs diastolický tlak

Zjednodušeně dělíme ještě krevní tlak na systolický (horní) a diastolický (spodní). Celý proces spočívá ve dvou fázích srdeční činnosti, které pumpuje krev do organismu. Při svalovém stahování srdce systolický tlak (fáze systola) zajistí, že okysličená krev bude pod dostatečným tlakem vypuzena do aorty (největší tepna lidského těla) a celého krevního oběhu. V dalším kroku se diastolický tlak (fáze diastolu) postará o to, že se srdce v relaxační fázi (v uvolněném stavu) zase naplní odkysličenou krví. Při měření tlakoměrem je první číslo (větší) údajem systolického tlaku a druhé číslo (nižší) udává hodnotu diastolického tlaku. V těchto dvou fázích srdce vhání okysličenou krev do oběhu a zároveň se odkysličenou krví zásobuje.

Optimální a vysoký krevní tlak

Ideální krevní tlak se za každých okolností i v případě těhotné ženy považuje hodnota 120/80 mmHg/torrů. Údaj mmHg vznikl jako označení milimetru rtuťového sloupce (rtuť – Hg). Při krevním tlaku se této hodnotě říká také torr. Za zvýšený diastolický tlak (dolní) se považuje hodnota nad 90 a za zvýšený systolický tlak (horní) se považuje hodnota nad 140. V případě, že je naměřen krevní tlak 140/90 mmHg/torrů, jedná se o mírný stupeň hypertenze. Středně těžký stupeň hypertenze je od hodnoty 150/100 mmHg, těžká hypertenze je diagnostikována při opakovaném naměření hodnoty 160/110 mmHg. Absolutně závažný stav hypertenze značí hodnota 170/110 mmHg a více.

Pravidelná kontrola krevního tlaku v těhotenství

V těhotenství je klíčové, aby ošetřující lékař monitoroval krevní tlak těhotné ženy po celou dobu těhotenství. Jedná se o jeden z pevně sledovaných parametrů. Především v prvním a druhém trimestru dochází ke kolísání tlaku. Tento jev je považován za běžný, protože tělo se vyrovnává s mnoha hormonálními, fyziologickými a psychickými změnami. Cévy se rozšiřují, zvyšuje se objem krve a zásobován už není jen organismus těhotné ženy, ale také plod přes placentu.

Málokdo si to uvědomuje, ale krevní tlak neovlivňuje jen fyzická aktivita a klasická scéna, když vyjdete po schodech do čekárny a hned na to vám změří tlak. Hodnoty krevního tlaku ovlivňují i míra stresu, pitný režim, spánek, stravovací návyky nebo psychika ženy. Gynekologové se shodují v tom, že krevní tlak v těhotenství je třeba pravidelně monitorovat a zjistit konkrétní příčinu zvýšeného tlaku.

Vysoký tlak v těhotenství – příznaky

Za vysoký krevní tlak se považuje pravidelně a nezávisle na sobě naměřená hodnota nad hranici 140/90 mmHg (alespoň dvě měření). Opakovaným měřením se vyloučí syndrom bílého pláště. Vysoký krevní tlak se objevuje ve 2–8 % těhotenství. Obvykle se příznaky související s vysokým krevním tlakem – hypertenzí začnou objevovat po 20. týdnu těhotenství. Řeč je o tzv. gestačním vysokém krevním tlaku, který vzniká v důsledku reakce těla na těhotenskou zátěž. Častým problémem vysokého krevního tlaku v těhotenství je, že žena jeho příznaky připisuje typickým příznakům těhotenství. Jak se může u těhotné ženy projevovat hypertenze – vysoký krevní tlak?

Jedním z často vyskytujících se případů je, že žena měla problémy s vysokým krevním tlakem již před těhotenstvím nebo se tlak výrazně zvýšil během 1. trimestru. Jedná se o tzv. chronický zvýšený tlak (preexistující hypertenze), který se může projevit právě v prvních týdnech těhotenství a takovou těhotnou ženu je třeba monitorovat velmi pečlivě a sledovat hladiny systolického a diastolického tlaku. Stává se, že zhruba do 20. týdne těhotenství se krevní tlak stabilizuje a jen občasně kolísá (hlavně v 1. trimestru), ale ve druhé polovině těhotenství krevní tlak výrazněji stoupne a může způsobovat vážné problémy.

Úplně první příznaky těhotenství – výtok, bolest křížů, průjem, časté močení, nevolnost. Kdy se objeví?

Nebezpečí vysokého krevního tlaku

S vysokým krevním tlakem v těhotenství jsou spojena mnohá potenciální rizika. Hypertenze představuje stav, který je rizikem pro matku i dítě. Stupeň rizikovosti závisí na stadiu hypertenze a reakci organismu na léčbu. Pro ženu představuje největší riziko rozvinutí preeklampsie, eklampsie či zvýšené riziko předčasného porodu. Obecně při vysokém krevním tlaku dochází k tomu, že důležité orgány nejsou optimálně zásobovány krví. Hrozí také poškození cév a orgánů, jako ledviny, srdce, játra, plíce či děloha. Hlavně při rozvinutí preeklampsie.

Pro dítě představuje nebezpečí vysoký krevní tlak hlavně z důvodu jeho vývoje. Častým následkem hypertenze je zpomalený růst dítěte v děloze, nízká porodní hmotnost, zhoršená adaptace dítěte po porodu či zvýšené riziko potratu. Důvodem je, že vysoký krevní tlak může způsobovat, že průtok krve z placenty přes pupečník je zpomalen a k plodu se nedostává potřebné množství živin.

Důvody vzniku vysokého krevního tlaku nejsou přitom přesně identifikovány. S velkou pravděpodobností v případě gestačního vysokého krevního tlaku je důvodem nedostatečné prokrvování placenty (preeklampsie), kvůli čemuž se k plodu nedostává optimální množství živin. Za rizikové faktory pro vznik vysokého krevního tlaku v těhotenství se považuje – těhotenství po 30, kouření během nebo před těhotenstvím, diagnostikovaný diabetes (cukrovka), obezita, vícečetné těhotenství nebo vysoký krevní tlak (chronická hypertenze) diagnostikován před těhotenstvím.

Preeklampsie a eklampsie v těhotenství

Právě preeklampsie je považována za nejzávažnější komplikaci související s vysokým tlakem v těhotenství. K jejímu rozvoji dochází bez varování a proč přesně vzniká není ani lékařům a vědcům zcela jasné. Nastupuje zpravidla po 20. týdnu těhotenství a nebezpečná je pro matku i dítě. Častěji se vyskytuje u žen s rizikovými faktory zmíněnými v odstavci výše (věk nad 30 let, obezita, cukrovka...), ale také u žen, u kterých se preeklampsie vyskytla v předchozím těhotenství nebo v rámci rodinné geneze. Preeklampsie se objevuje v 6 až 8 % případů těhotenství.

Nejnovější výzkumy ukazují, že onemocnění se sice rozvíjí primárně ve druhé polovině těhotenství, ale už v prvních týdnech může být kolísání tlaku symptomem. Její výskyt před 34. týdnem těhotenství může souviset i s chybou placenty, kvůli čemuž je plod v děloze vyživován méně efektivně. Pozor, zvýšený krevní tlak u těhotné ženy ani náhodou automaticky neznamená, že jde o preeklampsii. Jedná se jen o jeden z jejích potenciálních příznaků. Standardně se preeklampsie projevuje také otoky na končetinách či obličeji, ztrátou bílkoviny při močení, rychlým tepem, méně často rozmazaným viděním, dušností, někdy horečkou a také vysokým obsahem kyseliny močové v krvi. Neléčení preeklampsie může mít pro matku a dítě až fatální následky.

Stav preeklampsie může vyvolávat zánětlivé procesy v těle a poškodit vnitřní orgány – ledviny, plíce, játra, srdeční sval nebo mozek. Za nejzávažnější stav preeklampsie se považuje její rozvinutí až do eklampsie. Rozvinout se může v průběhu těhotenství, během porodu nebo v období šestinedělí. Jedná se o extrémně vysoký krevní tlak (např. 210/130 mmHg). Eklampsie je doprovázena silnými křečovitými záchvaty, ztrátou vědomí, mdlobami až amnézií. Někdy projevy připomíná epileptické záchvaty. Při léčbě je nutné akutní snížení krevního tlaku (kombinace sedativ a hořčíku). Pokud se rozvine před porodem, doporučuje se co nejdříve těhotenství ukončit vaginálním porodem nebo sekcí. Eklampsie je spojena se zvýšenou úmrtností rodiček a novorozenců.

Vysoký tlak v těhotenství – léčba a doporučení

Hypertenze může mít genetické příčiny, ale také se může rozvinout náhle nebo jako součást jiného onemocnění. Léčba vysokého krevního tlaku je relativně neinvazivní. Standardně se vysoký krevní tlak kontroluje účinnými medikamenty. Léčiva tohoto druhu jsou však ve většině případů pro těhotné ženy nevhodná. Proto se k farmakologické léčbě přistupuje jen velmi výjimečně a závisí na stadiu hypertenze a zdravotním stavu matky i dítěte. Nejčastěji lékař naordinuje hořčík ve formě tobolek. V případě závažného stavu může lékař doporučit hospitalizaci a přísný monitoring, aby se stav stabilizoval.

Nejúčinnější léčbou je klidový režim, dostatečný příjem tekutin a zároveň přiměřená pohybová aktivita (procházky, plavání, jóga, strečink). Žádná náročná fyzická námaha se nedoporučuje. Vyhýbejte se stresu. Doporučuje se omezit solení a také si dávat pozor na příjem tekutin v podobě minerálních vod s vyšším obsahem sodíku. Důležitá je zdravá, vyvážená strava a hlídání hmotnosti. Pozor na nadměrný příjem sacharidů, rovněž je třeba se vyhýbat příliš mastným a tukovým jídlům. Bezpodmínečně je nutné vynechat alkohol a kouření. Pro monitorování průběhu onemocnění je vhodné měření krevního tlaku i v domácích podmínkách .

Kouření v těhotenství a jeho následky. Elektronická cigareta ani žvýkací tabák nejsou řešení

Nízký krevní tlak v těhotenství je problém

Obecně se za rizikový faktor v těhotenství považuje více vysoký krevní tlak než nízký. Takzvaná hypotenze v těhotenství nemá tak přesně definované symptomy či charakteristiky jako zmiňovaná hypertenze. Kolísání tlaku je však v těhotenství přirozené a nízký krevní tlak může představovat také komplikaci. Za nízký krevní tlak se považuje hodnota nižší než 100/60 mmHg. Pokud je tlak opakovaně nízký, nemusí to ještě znamenat automaticky hypotenzi. Mnoho žen i v těhotenství nepociťovalo při nízkém krevním tlaku žádné výraznější komplikace.

Nízký krevní tlak však může negativně ovlivňovat organismus ženy a mezi příznaky patří mdloby, točení hlavy, závratě, nevolnost nebo pocení. Některé studie k symptomům nízkého krevního tlaku připisují bušení srdce, poci úzkosti, žízeň, svalovou slabost, ospalost nebo bledou pokožku. I nízký krevní tlak může být příznakem jiného onemocnění. Pokles tlaku také mohou způsobit některé medikamenty, podvýživa, alergické reakce, stav anémie nebo kardiovaskulární onemocnění. Často se stává, že po prudkém postavení se tlak v mozku nevyrovná a může dojít k závrati.

Lékaři v souvislosti s nízkým krevním tlakem kontrolují hladiny cukru v krvi, obsah hemoglobinu v krvi (nedostatek indikuje anemický stav) a mohou doporučit vyšetření EKG (činnost srdce). V případě poklesu krevního tlaku je důležitý pitný režim. Ideální je pití minerálních vod s obsahem sodíku, draslíku, železa, vitamínu D. Doporučují se pravidelné procházky, dostatek odpočinku a eliminace stresu. Příznaky nízkého tlaku vždy konzultujte se svým lékařem a ani tento stav nepodceňujte.

Vysoký tlak v těhotenství – zkušenosti

S vysokým tlakem během těhotenství se potýká průměrně 6 až 8 % těhotných žen. V rámci diskusí a příspěvků na fórech ženy nejčastěji diskutují o optimálním tlaku v konkrétním stadiu těhotenství. Několik žen doporučuje maminkám sledovat si tlak doma a pořídit si tlakoměr a vést si deník, kde si budou zapisovat hodnotu krevního tlaku. Důležité je měřit si ho v klidu. Některé ženy uvádějí, že v jejich případě došlo k okamžité hospitalizaci a dennímu monitoringu. V některých případech ženy bojovaly s tlakem 170/115 torrů nebo 165/125 torrů a více, když byla hospitalizace nejvhodnějším řešením. Několik maminek také komunikuje, že občasné výkyvy tlaku a mírná hypertenze nemusí být automaticky problémem preeklampsie. Zvlášť v pozdější fázi těhotenství, např. po 37. týdnu, kdy jim byl naměřen vysoký krevní tlak, ženy uváděly, že došlo k jejich hospitalizaci, stabilizaci tlaku a přistoupilo se k vyvolání porodu. Nejdůležitější je vždy konzultovat případné symptomy s ošetřujícím lékařem.

^{Zdroj: Modrykonik}

Nejčastější otázky – FAQ

Trápí nebo trápil vysoký krevní tlak v těhotenství i vás? Jakou máte zkušenost s hypertenzí v těhotenství? Jak léčba probíhala u vás? Budeme rádi, pokud se s námi v diskusi pod článkem podělíte o své zkušenosti. V případě otázek nám napište komentář a v pokusíme se vám co nejrychleji odpovědět. V článku najdete důležité informace o vysokém krevním tlaku v těhotenství a také o jeho příznacích či léčbě. Pokud byste měli nápad, co do článku doplnit, také nám neváhejte napsat.

Pridať komentár

Další články z kategorie Těhotenství

Probiotika pro těhotné ženy. V těhotenství jsou nejlepší přírodní

Co na bolest zubů v těhotenství. Je anestezie u zubaře, trhání zubu nebo rentgen rizikem pro dítě?

Bylinky v těhotenství. Vhodné + ty nevhodné: šalvěj, meduňka, ibišek, bazalka, tymián, heřmánek

Hořčík v těhotenství. Odkdy, dokdy a kolik magnézia v těhotenství užívat

Nespavost v těhotenství – příčiny, zkušenosti a rady, jak usnout