Novorozenecká žloutenka

Novorozenecká žloutenka – hodnoty, trvání, léčba sluncem, fototerapie

Novorozenecká žloutenka (icterus neonatorum) je běžným stavem, vyskytujícím se u více než 50 % novorozenců (45 až 65 % zdravých donošených novorozenců a 80 až 85 % předčasně narozených novorozenců). Může se objevit několik dní po narození – pokožka a část očních bílek miminka zežloutnou a dítě je ospalejší než obvykle. Většinou není důvod k obavám, protože nejde o bolestivé onemocnění a často proběhne bezproblémově.

Publikováno: 20.11.2023
Aktualizované: 20.11.2023
Obsah článku:

Komplikovanější bývá průběh u předčasně narozených miminek, která nemají dostatečně vyvinutá játra a v jejich organismu se hromadí bilirubin. Důležitá je včasná léčba a monitoring novorozence. Maminky se s onemocněním setkávají obvykle již v nemocnici, protože nástup je rychlý, novorozenecká žloutenka po příchodu domů je neméně častým jevem. Délka pobytu v nemocnici po porodu je obvykle 4 dny, do té doby by se novorozenecká žloutenka měla projevit, alespoň ta patologická, fyziologická se může objevit do 2 až 14 dnů. Vždy je však zapotřebí se o ní poradit s lékařem.

Rizikové skupiny

Nelze již během těhotenství říci, zda bude mít dítě po narození novorozeneckou žloutenku nebo ne, avšak existuje rizikové skupiny, u kterých se tento stav vyskytuje častěji. O něco pozorněji byste měli sledovat stav svého miminka v případě, že se má nízkou porodní hmotnost, narodilo se předčasně, projevy zvýšené hodnoty bilirubinu se objevily po narození u jeho sourozenců, maminka trpí cukrovkou. Rizikovými faktory vzniku závažné žloutenky jsou inkompatibilita krevních skupin mezi maminkou a dítětem (matka má Rh faktor negativní a novorozenec Rh faktor pozitivní, matka má krevní skupinu 0 a dítě krevní skupinu A, resp. B), porodní poranění (např. modřiny či zlomenina klíční kosti), předčasný porod, vrozené infekce, vrozené vady trávicího systému, snížená činnost štítné žlázy, enzymové poruchy a vrozené defekty červených krvinek. Dítě může dostat žloutenku i z mateřského mléka. Novorozenecká žloutenka je běžnější u chlapců.

Novorozenecká žloutenka rizikové skupiny

Příčiny vzniku žloutenky

Dítě dostává během těhotenství kyslík z okysličené krve matky – jeho krvinky obsahují tzv. fetální hemoglobin, který dokáže vázat kyslík pevněji než hemoglobin dospělých. Po narození miminka se fetální hemoglobin odbourává a nahrazuje jej standardní hemoglobin. Červené krvinky mají v průměru životnost 120 dní, poté se ve slezině a játrech rozpadnou. Jednou z hlavních složek červených krvinek je bilirubin, jehož akumulace v těle způsobuje žloutenku. Bilirubin, nažloutlá až žluto-červená látka, je nerozpustný ve vodě, avšak díky různým chemickým procesům v těle se v normálním případě rozpustným stává a vylučuje se z těla ledvinami a střevním traktem – močí a stolicí.

Novorozenci ještě nemají dostatečně vyvinutá játra. V prvních dnech v jejich těle dochází ke zvýšenému rozpadu červených krvinek (jejich životnost je kratší než u dospělých), játra nejsou schopna veškerý bilirubin zpracovat, proto se hromadí v ogranismu. Za novorozeneckou žloutenku je zodpovědná kratší životnost červených krvinek a nezralost jater a ledvin.

Fyziologická vs patologická žloutenka – hodnoty bilirubinu

Žloutenka je projev zvýšené hodnoty bilirubinu v krvi, tzv. hyperbilirubinemie. U novorozenců se může jednat o fyziologickou žloutenku (bez chorobného podkladu) nebo o patologickou žloutenku, která je následkem chorobných změn v organismu. Fyziologická novorozenecká žloutenka dítě neohrožuje a spontánně odezní i bez léčby. U patologické žloutenky je vysoká hodnota bilirubinu nebezpečná pro nervový systém a mozkové buňky. Pokud se neléčí, může v nejzávažnějších případech způsobit nevratné poškození mozku.

Fyziologická novorozenecká žloutenka se může u dítěte rozvinout ve věku 2 až 14 dní, přičemž příčinou je nadměrný rozpad červených krvinek a neschopnost jater zpracovat rozpadající se hemoglobin. U dospělých se za normální hodnotu považuje < 1 mg/dl (17,1 μmol/l) bilirubinu v krvi, u dětí je normální číslo > 1 mg/dl (17,1 μmol/l). Hyperbilirubinémie je definována jako zvýšení koncentrace bilirubinu v krvi nad 1,5 mg/dl (25 μmol/l). Hodnota bilirubinu u novorozenců obvykle nepřesahuje 12,9 mg/dl (220 μmol/l), malé procento novorozenců dosahuje koncentrace 15 mg/dl (256,5 μmol/l). Fyziologická žloutenka obvykle ustupuje během 7 až 14 dnů. V některých případech může dojít ve 2. a 3. týdnu ke vzestupu bilirubinu, případně žluté zbarvení přetrvat 3 až 10 týdnů. Patologická dá o sobě vědět již po 24 hodinách od porodu.

Fyziologická novorozenecká žloutenka

Žloutenka kojených dětí není totéž, co žloutenka z mateřského mléka

Žloutenka se během prvního týdne života vyskytuje i u donošených kojených dětí. Důvodem je opožděný odchod smolky (první stolice novorozence) a nedostatek tekutin a kalorií, buď z důvodu problematického přisávání miminka k prsu, nebo z důvodu nedostatečné či opožděné produkce mateřského mléka. Proto je během prvních dnů života miminka důležité včasné a frekventované kojení. Dítě by nemělo být bez jídla déle než 4 hodiny, v prvních dnech byste měla kojit 8–20krát denně.

Žloutenka z mateřského mléka je způsobena zvýšenou koncentrací enzymu (b-glukuronidázy) v mateřském mléce, který způsobuje zpětné vstřebávání bilirubinu ze střeva do krevního oběhu. Žloutenka může přetrvávat první 3 měsíce života a dítě neohrožuje.

Novorozenecká žloutenka – příznaky

Žloutenku není náročné diagnostikovat, protože se projevuje žlutým zbarvením pokožky, sliznic a očních bílek. Nejprve začne kůže žloutnout na obličeji a krku (nejvíce prokrvených částech těla), poté na hrudi, břiše a stehnech, předloktích a bércích a nakonec na chodidlech a dlaních. Za normálních okolností by při stlačení pokožky v oblasti nosu nebo čela mělo dojít k mírnému zesvětlení pokožky, při žloutence stlačené místo zežloutne.

Při žloutence dochází také ke změně chování dítěte. Pro zvýšenou spavost a apatičnost je obtížné novorozence vzbudit ke kojení, s čímž souvisí nechuť ke kojení a nepřibírání na hmotnosti, typický je zvýšený pláč.

Velmi vysoké hodnoty bilirubinu mohou z krve přestoupit do mozku a způsobit zvratné (akutní bilirubinová encefalopatie) nebo trvalé poškození (kernikterus nebo chronická bilirubinová encefalopatie). Miminka z rizikových skupin je proto nutné během prvních dnů monitorovat a v případě nutnosti léčbu začít co nejdříve.

Diagnostiku provádí lékař nejprve neinvazivně, pomocí kožního testu – malým přístrojem bilirubinometrem. Pokud hodnota na přístroji příliš stoupá, potřebný je odběr krve k ověření výsledků.

Novorozenecká žloutenka – příznaky

Novorozenecká žloutenka – léčba

Novorozenecká žloutenka je velmi častá a ve většině případů neškodná, proto nevyžaduje léčbu. Ustoupí do 1–2 týdnů až měsíce i bez lékařského zásahu. V závažnějších případech může být trvání delší a je nutno ihned začít s terapií.

Tekutiny a léčba sluncem

Přirozenými způsoby, jak se žloutenky zbavit, jsou dostatečné kojení a vystavování miminka dennímu světlu (helioterapie). Sluneční paprsky jsou totiž nápomocné při rozkládání bilirubinu v kůži na neškodný metabolit. Jelikož je pokožka novorozence velmi citlivá, dejte pozor na přímé sluneční paprsky.

Kojení pomůže děťátku s vylučováním bilirubinu. Nastartováním trávicího systému se zajistí vylučování pomocí moči a stolice. Stolice novorozence je na začátku tmavá a řídká, méně častá, později se objevuje častěji a může být žlutá nebo hnědá, ta s obsahem bilirubinu může mít zelenou barvu.

Fototerapie

Jedná se o standardní postup při léčbě novorozenecké žloutenky. Dítě je ozařováno modrým světlem s určitou vlnovou délkou, které způsobuje rozklad bilirubinu na lumirubin rozpustný ve vodě. V takové podobě ho dítě může vyloučit močí nebo stolicí. Délku a frekvenci fototerapie určí lékař na základě věku, donošenosti dítěte a podle hladiny bilirubinu. Dítě má z důvodu ochrany zraku překryté oči speciálními brýlemi.

Novorozenecká žloutenka fototerapie

Medikamenty a transfúze krve

V závažnějších případech se přistupuje k medikamentózní léčbě, případně k transfuzi krve. Dítě dostává imunoglobuliny, které vážou bilirubin. Pokud ostatní terapeutické metody selžou, přichází na řadu poslední možnost, výměnná transfúze.

Jak předejít novorozenecké žloutence?

Jelikož hladina bilirubinu u novorozence souvisí se schopností odbourávání bilirubinu játry, která nejsou dostatečně vyvinutá, nelze novorozenecké žloutence 100% předcházet. Důležitá je péče o miminko, dostatečný příjem tekutin a zabránění zvýšenému poporodnímu úbytku na váze. Potřebné je pravidelné krmení, aby mělo dítě pravidelnou stolici, kterou se bilirubin vylučuje z těla ven.

Novorozenecká žloutenka – zkušenosti

Maminky, které mají zkušenosti s novorozeneckou žloutenkou, v diskusích na fórech prozradily, že na tento problém je vhodné kojení, ovšem jen v případě, že se nejedná o silnou žloutenku. Tehdy je třeba kojit nepřímo, mléko převařovat a dítěti ho dávat po troškách. Slunce, případně ve vážnějších případech fototerapie jsou nápomocné vždy.

Novorozenecká žloutenka zkušenosti Modrykonik
Zdroj: Modrykonik.cz

Nejčastější otázky – FAQ

Budeme velmi rádi, pokud se zapojíte do diskuse pod článkem a napíšete své zkušenosti s novorozeneckou žloutenkou. Vaše rady a doporučení mohou pomoci ostatním rodičům překonat tento stav. V komentářích se nás můžete zeptat, pokud vás ještě něco ohledně žloutenky novorozenců zajímá.

U většiny dětí odezní onemocnění do jednoho až dvou týdnů. Ve vážnějších případech mohou zvýšené hodnoty bilirubinu přetrvávat několik měsíců.

Zvýšení bilirubinu je přítomno u většiny novorozenců. V krvi se nachází nekonjugovaný (nepřímý, váže se na bílkoviny) a konjugovaný (přímý) bilirubin. Při zvýšení konjugovaného bilirubinu bývá problém ve žlučových cestách, u dětí v samotných játrech, při zvýšení nekonjugovaného bilirubinu je původcem problému zvýšený rozpad krvinek. U novorozenců způsobuje žloutnutí kůže, sliznic a očních bílek. Pokud bilirubin dlouhodobě přesáhne určitou hranici, může způsobit poškození mozku.

Děťátko potřebuje dostatek slunce. Postýlku mu dejte tak, aby na něj dopadalo nepřímé sluneční světlo, přímému slunečnímu záření novorozence nevystavujte. Důležité je pravidelné a dostatečné krmení, nejlépe mateřským mlékem. Častým kakáním totiž dochází k lepšímu vylučování bilirubinu. Děťátko bývá během žloutenky spavé, proto je třeba ho ke krmení budit. Pokud se dobře nenakojilo, nenechávejte jej usnout, ale motivujte jej k aktivnímu sání, např. přimlouváním se miminku, střídáním poloh při kojení či mačkáním prsu během kojení.

Projevy žloutenky můžete podáváním homeopatik zmírnit. Vždy je třeba granule (5 ks) rozpustit ve vodě (0,5 dcl) a dítěti nápoj podávat čajovou lžičkou 1–3krát denně, dle zvoleného homeopatika. Při zvýšených hodnotách bilirubinu se doporučuje China 9CH, při žloutence, která neustupuje ani po fototerapii, je vhodný Lycopodium Clavatum 9CH. K regeneraci jater pomáhá Phosphorus 9CH a účinný je také Chelidonium Majus CH9.

Nejvyšší hladina bilirubinu se zaznamenává v těle miminka během 2. a 3. týdne po narození. Tehdy můžete mít pocit, že žloutenka neustupuje. V průběhu měsíce by však měla jeho hladina klesnout. Pokud se tak nestane, lékař pravděpodobně zvolí jinou formu léčby.


Pridať komentár

 

Další články z kategorie Novorozenci

Vaše hodnocení:
(92.2%)