Zrak novorozence

Zrak novorozence – jak vidí miminka. Je šilhání a převracení očí v pořádku?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak vidí novorozenec po narození? Možná vás překvapí, že zrak – vizuální vnímání je po narození nejsláběji vyvinutým smyslem u miminka. Dokonce poté, co opustí novorozenec bříško maminky, dokáže vnímat vizuální podněty jen velmi limitovaně. Jistou dobu tedy trvá, než je miminko schopno vnímat očima svět kolem sebe. Proces zlepšování kvality zraku je však relativně rychlý a je úzce spjat s vývojem mozku. Na jakou vzdálenost vidí novorozenec po narození? Jak vidí miminko v 6. týdnu? Co znamená šilhání novorozence a jak se projevuje?

Publikováno: 30.11.2023
Aktualizované: 30.11.2023
Obsah článku:

Zrak novorozence po narození v prvních dnech a týdnech ani zdaleka není dokonalý, ale po narození se rychle vyvíjí. Progres ve vývoji zraku u novorozenců lze charakterizovat řádově v týdnech či měsících, které s sebou přinášejí přirozené změny. Pro novorozence je typická krátkozrakost a neschopnost zaostřovat na předměty, proto se u malých novorozenců často skloňuje tzv. maminkovská vzdálenost – dítě je schopno vidět jen na velmi krátkou vzdálenost. Postupně se mění schopnost vnímat světlo, rozlišovat barvy, zvětšuje se ohnisková vzdálenost, schopnost vnímat tvary a dokonce se mění i barva očí novorozence.

Vývoj zraku novorozence

Vývin zraku u miminka začíná již od 2. měsíce pobytu v bříšku a trvá zhruba do 30. týdne. Následně se zrak novorozence po narození vyvíjí intenzivně do zhruba 12. měsíce, ale pokračuje i po tomto období a k rozvoji zrakového vnímání dochází do 5. až 6. roku života, tehdy by mělo dítě dosáhnout stupně vidění „dospělého“. Vývoj zraku je zároveň velmi úzce propojen s vývojem mozku a do absolutního zrakového vývoje je zrak dítěte citlivý na vznik některých zrakových poruch (krátkozrakost, dalekozrakost, šilhání nebo astigmatismus). Z pohledu rodičů je důležité, aby si všímali jednotlivých stupňů vývoje zraku u miminka a postřehli případné abnormality či odchylky, které by mohly znamenat určité poruchy zraku.

Je třeba vnímat fakt, že každé miminko je i v tomto směru individuální a zrak se vyvíjí určitým tempem. Ve srovnání s vrstevníky může miminko zaostávat, ale nemusí to automaticky předznamenávat špatný scénář. Přečíst si můžete o jednotlivých obdobích – stádiích vývoje zraku, která vám mohou pomoci se alespoň přibližně zorientovat a umožní vám sledovat určité změny ve vývoji zraku miminka.

Vývoj zraku novorozence

Zrak novorozence po narození

Jak vidí novorozenec? Bezprostředně po narození novorozenci vidí relativně špatně. Očima reagují především na změny světla a tmu. Některé děti po narození mají oči jen mírně přimhouřené, protože z přítmí klína se najednou ocitnou pod světly reflektorů. Jiná miminka mají pro změnu oči otevřená a dívají se na předměty před sebou. Na světlo reagují jen mrkáním a pohyby očí jsou nekoordinované. Objevit se může šilhání u novorozence (strabismus), což je však v tomto stadiu normální. Podobně se může vyskytnout i převracení očí, které je zapříčiněno slabými očními svaly miminka. Novorozenec totiž ještě nedokáže korigovat pohyb očí, zvláště pokud jde o vnímání pohyblivých objektů. Většinou vnímají jen obrysy předmětů. Po narození vidí miminka velmi rozmazaně a mlhavě. A vidí už miminko barevně? Zhruba kolem 2. týdne se u miminek objevuje schopnost vnímat různé barevné tóny, ale nedokážou je ještě rozlišovat. Detailněji se barevné vidění rozvíjí kolem 4. měsíce.

Novorozenci do zhruba 1. měsíce jsou mimořádně krátkozrací a dokáží efektivně zaostřovat jen na vzdálenost 20 až 30 cm. Tato míra je považována za tzv. maminkovskou vzdálenost, při které matka drží dítě v náručí a kojí ho, přičemž dítě se dívá směrem nahoru na tvář matky. V tomto období je dobré, když se miminku přimlouváte z bezprostřední vzdálenosti, protože i když je zaostřování ještě problematické, předměty v jeho krátké ohniskové vzdálenosti dokáže vnímat. V 1. měsíci už dokáže dítě sledovat pohyblivé objekty, avšak stále jen na „maminkovskou vzdálenost“. Očima a hlavičkou se již může v tomto věku otáčet za světlem nebo kontrastními pohyblivými předměty (barvy, jako červená, sytá zelená či oranžová) a snaží se udržovat oční kontakt. Zmíněné šilhání může být znakem, že se dítě snaží oběma očima rovnoběžně fixovat předměty. Stále nemusí tento stav značit žádný problém.

Zrak novorozence po narození

Zrak miminka ve věku 2 – 3 měsíců

Dítě už začíná rozpoznávat tváře a postupně narůstá i schopnost zaostřovat na předměty ve větší vzdálenosti, přibližně na několik pár jednotek metrů. Dítě už začíná úspěšně koordinovat pohyb očí a mělo by zvládat fixovat předměty oběma očima rovnoběžně. I v tomto stadiu se ještě může objevit občasné šilhání dítěte, které je většinou fyziologické. Pokud však pozorujete, že šilhání není přechodné, ale přetrvává, je vhodné poradit se s pediatrem a dohodnout si další postup.

Zajímavostí je, že mezi 1. a 2. měsícem se u děťátka začínají tvořit slzy. Dítě má v tomto věku zájem o své ruce a nohy, ale také o vše, co se mihne před jeho očima, včetně rodičů a jiných rodinných příslušníků. Zvukové a pohyblivé hračky, kolotoč nad postelí, dokážou miminko v tomto věku zaujmout velmi účinně. Miminko úspěšně zaostřuje a sleduje vše, co se v jeho zorném poli objevuje.

Vidění miminka ve 3. až 6. měsíci

Spolupráce očí se koordinuje s pohybem a úroveň vizuálního vnímání je výrazně lepší a pohotovější. Dítě předměty sleduje a snaží se je chytat nebo na ně ukazovat. Poznávání tváří již nepředstavuje problém a kolem 4.–5. měsíce dokáže rozpoznávat rysy a detaily obličeje. Děti už začínají sledovat své okolí i periferně a ve věku 4.–6. měsíců by neměly mít problém zaostřit na jakoukoli vzdálenost. Postupně dokáže dítě předmět sledovat a zároveň jej uchopit. Pozorovat tedy lze snahy o otevírání a zavírání dlaně s cílem předmět uchopit. Hračky se stávají eminentním předmětem zájmu a naplno se kolem 4. měsíce rozvíjí barevné vidění miminka.

Pohyb očí je již u půlročního dítěte koordinován a oční svaly vyvinutější. Šilhání či převracení očí novorozence by tak mělo v tomto stadiu vývoje zraku zcela odeznít. Pokud tomu tak není, rozhodně nečekejte s návštěvou dětského lékaře. Vhodná je diagnostika případné poruchy očí.

Vidění miminka ve 3. až 6. měsíci

Zrak dítěte mezi 6. až 12. měsícem

V tomto období je již zrak dítěte a jeho zrakové vnímání rozvinuté přibližně na úrovni 60 až 80 %. Samozřejmě, vývoj pokračuje do přibližně 5 až 6 let. Ve věku 12 měsíců se u dítěte projevuje permanentní zrakový vjem a dítě jeví zájem o pohyblivé objekty. Zdravé vidění je již ostré a jasné. V tomto období se formuje také prostorové vidění miminka. Pokud se barva očí novorozence nezměnila dosud, právě mezi 6.–12. měsícem je možné, že v důsledku produkce melaninu v duhovce mohou oči změnit svou barvu nebo barevný odstín. O tom, že mozek a zrak jsou úzce propojeny, svědčí i fakt, že ve 12 měsících již dítě aktivně využívá jemnou motoriku a rozvíjí vizuální paměť, například i prostřednictvím obrázkových knih.

Stimulovat rozvoj zraku můžete hlavně tím, že vizuální vnímání miminka budete zaměstnávat. Komunikujte s ním a udržujte s ním oční kontakt. Podporovat můžete jeho vizuální vjem barvami, kolotočem nad postýlkou nebo barevnými ponožkami. S přibývajícím věkem děťátku dopřejte hračky v kontrastních barvách. Střídejte světlost v místnosti. I takovými maličkostmi můžete zrak děťátka pozitivně stimulovat.

Nejčastější poruchy zraku u dětí

Propojení vývoje mozku a vývoje zraku je velmi úzké. Jakákoliv vývojová porucha způsobí nesoulad, což se může projevit následnou poruchou zraku. Proto doporučujeme, abyste v případě, že zpozorujte odchylky či určité příznaky abnormálního vývoje zraku u vašeho dítěte, navštívili pediatra či specialistu.

  • Strabismus – šilhání je velmi běžné u dětí i v prvních týdnech po narození, tehdy může být jen fyziologické. Přetrvává-li i ve 3. měsíci, je vhodná konzultace s lékařem. Šilhání znamená, že oční bulvy mají nesymetrické postavení, což zabraňuje správné kooperaci očí. Vidění je tak méně kvalitní a obraz je posunut. Častým průvodním onemocněním oka je následně vznik tupozrakosti (amblyopie). Léčbu je vhodné nasadit již v raném věku. Existuje několik typů šilhání, ale každý typ lze úspěšně léčit.
  • Amblyopie – také známá jako tupozrakost je funkční porucha zraku, která způsobuje zhoršenou zrakovou ostrost. Děti jsou citlivé na vývoj tohoto onemocnění do věku 7 let. Hlavními příznaky je nesprávný odhad vzdálenosti dítěte, špatné prostorové vidění, zakopávání nebo nemotornost. Tupozrakost se může projevit i přivíráním jednoho oka. Nejčastěji se taková porucha řeší dioptrickými brýlemi.
  • Astigmatismus – toto oční onemocnění je zapříčiněno nepravidelným zakřivením rohovky, která nemá pravidelný tvar polokoule. Z tohoto důvodu se na sítnici sbíhá světlo nesprávně a vzniká deformovaný a rozostřený obraz. Astigmatismus způsobuje, že obraz je deformován na krátkou i dalekou vzdálenost. Vidění je tak zkresleno a korekci umožňují brýle nebo čočky. V pozdějším věku je možná také operace očí.
  • Hyperopie – neboli dalekozrakost je refrakční porucha vidění, při které má dítě problém s viděním do blízka. Toto onemocnění je často dědičné, projevuje se tím, že na sítnici oka vzniká rozmazaný či zamlžený obraz. Při problémech s dalekozrakostí se může objevit i šilhání nebo také tupozrakost.
  • Myopie – krátkozrakost způsobuje, že lidské oko vidí objekty v dálce nejasně a mlhavě. Typickým příznakem je, že chce-li dítě vidět předměty v dálce, přimhouří obě oči, nevidí dobře na tabuli nebo televizi. Vzdálené předměty je obtížnější zpozorovat a často vidí člověk jen obrysy daného objektu.

Strabismus u novorozence

Nejčastější otázky – FAQ

Zrak novorozence se vyvíjí již v bříšku, a to zhruba od 8. týdne těhotenství. Vývoj však nekončí ani poté, co dítě přijde na svět. Jak se vyvíjí zrak novorozence? Jak vidí miminka? Nejdůležitější informace naleznete v našem článku. Pokud máte vlastní postřehy, tipy či doporučení, které souvisí s tímto tématem, budeme rádi, pokud se zapojíte do diskuse pod článkem a přispějete svým názorem.

Zrak novorozence po narození je relativně špatný. Výrazněji dokáže rozlišovat v začátcích jen změny světla, vidí velmi rozmazaně a mlhavě. Ohnisková vzdálenost, na kterou dokáže zaostřit, je jen 20 až 30 cm. Pohyby očí jsou nekoordinované a objevit se může i šilhání. U pohyblivých předmětů vnímají jen obrysy nebo kontrastní barvy. Barevné tóny novorozenec začíná vnímat kolem 2 týdnů, ale nedokáže je ještě rozlišovat.

Po narození se zrak novorozence vyvíjí. Oční svaly miminka jsou velmi slabé a nedokáže tak koordinovat jejich pohyb. To je jeden z hlavních důvodů, proč se objevuje převracení očí u novorozenců. Zvláště v prvních týdnech je normální, že k tomuto fenoménu dochází. Například během spánku, před spánkem (únava očních svalů), po probuzení nebo snaze vnímat objekty. Varovným signálem při převracení očí je, pokud tento stav přetrvává i kolem 3.–4. měsíce. Příčiny mohou být různé, proto je vhodné navštívit dětského lékaře a tento jev konzultovat.

Miminko začíná vidět barevné odstíny už kolem 2. týdne po narození. Rozeznávat jednotlivé barvy a jejich odstíny však dokáže až v průběhu dalšího vývoje zraku přibližně kolem 4. měsíce.

Možné je provést již v raném věku jednoduché oční testy. Novorozenci do zhruba 1. měsíce vidí ostře jen na vzdálenost 20 až 30 cm. Pokud je zrak novorozence v pořádku, měl by v tomto věku otáčet oči za ostřejším světlem. Zkuste například zasvítit baterkou u jeho hlavičky a sledujte, zda světlo zaregistruje. Ve 4. měsíci můžete vyzkoušet, zda vnímá dítě kontrastní barvy (červená, oranžová). Ukažte mu předmět, pohybujte jím a sledujte, zda se dítě dívá směrem, kde se objekt nachází. Ve věku 8 měsíců by už mělo být schopno dítě vidět, natahovat se za ním a případně jej uchopit.


Pridať komentár

 

Další články z kategorie Novorozenci

Vaše hodnocení:
(89.4%)